Déšť hořkých slz tak jako závoj na mě pad´
Slovo domov je mi cizí samota jen těžko zmizí
tohle už vím
Že člověk často neví co by si měl přát
a osud divný karty s námi umí hrát
Prázdný řeči už nic nespraví ostří pravdy ale rezaví
co s tím
Láska tvá tě zničí - jsi jen loutkou krutých her
Tvá duše není ničí přesto dáváš ber kde ber
a když před zrcadlem stíráš ze svých tváří cizí růž
to zabíjí tě láska
jako nůž...
Jsi jenom stínem muže co tu měl dnes stát
jenom rozdáváš - sám nemáš už co dát
možná slova něco změní když do srdce vidět není
možná, snad...
Teď už víš že chtít je lepší nežli mít
a že lásku dát je těžší než si vzít
možná že jsi s cesty sešel
bláznův smích ten krále přešel
už napořád
Láska tvá tě zničí jsi jen loutkou krutých her
Tvá duše není ničí přesto dáváš ber kde ber
a když před zrcadlem stíráš ze svých tváří cizí růž
to zabíjí tě láska
jako nůž...
Žádné komentáře:
Okomentovat