ať prej nepřijdu pozdě, a tak jsem v kanclu
a snažím se soustředit…
Připadám si jak loudavej vlak co se škrábe do kopce.
Tak jsem se jednou zkusila zastavit abych si to ujasnila
a bez jediný výčitky jsem sekla s prací
a teď zkouším zpívat blues, jak jsem vždycky chtěla
a můj život je jen pomalej vlak co funí do kopce
Minutu po minutě
Vteřinu po vteřině
Hodinu po hodině
plyne čas.
Dělám pro bohatý ale sama zůstávám chudá
Nikdy se tomu nepřestanu divit.
Uprostřed Londýna čekám na lepší život
na muziku která mě z toho vytáhne.
Můj život je jen loudavej vlak co funí do kopce...
Každý ráno po půl devátý
mě budí máma, abych se náhodou nezpozdila
A tak jdu do kanclu a snažím se soustředit na práci.
Můj život je jen pomalej vlak, co se plazí se po kopcích
Minutu po minutě
Vteřinu po vteřině
Hodinu po hodině
plyne čas.
Tak jsem jednoho dne vypnula
a ujasnila si co vlastně chci…
Můj život je jenom pomalej loudavej vláček
co funí a škrábe se po kopcích…
Žádné komentáře:
Okomentovat