já píšu ti dopis a nevím jak je ti
Už prosinec končí a i když je zima
naší ulicí hudba zní po celou noc
Tak ty prý stavíš si dům někde daleko tam
kde v poušti je ticho možná chtěl bys být sám
Snad si vzpomínáš tak jako já
Jak svírá
Jane v ruce pramen tvých vlasů
a říká mi žes to tak chtěl
Tu noc kdy ses vypařit měl
Jestli´s vůbec kdy šel
Když´s mě naposled potkal
byls o hodně starší
myslím, že´s tenkrát čekal na poslední vlak
A v tvém modrém plášti
zela trhlina dlouhá
na peróně seděl jsi jak zmoklej pták
Už to bude pár let
cos mou ženu mi vzal
a když vrátils ji zpět
těžko o ni bych stál
Zas tě vídám
jak v ústech máš krvavou růži
a zlodějský cejch na své kůži
a odvádíš s sebou mou Jane
možná aniž bys chtěl
Tak co ještě napsat
jen to že mi scházíš a že jsem ti odpustil snad…
Příteli, vrahu můj že´s mi stál v cestě
dneska jsem možná i rád
a pak chci abys věděl že jestli vrátíš se k nám
Tak tvůj nepřítel dřímá
a jeho žena je tvá
Jo, díky
Žes jí z očí těch pár vrásek sňal
Dneska už vím i to žes jí dal
snad víc než já sám
Teď svírá
Jane v ruce pramen tvých vlasů
a říká mi žes to tak chtěl
Tu noc kdy ses vypařit měl…
(srdečně tvůj…)
Žádné komentáře:
Okomentovat