pak přijde den a najednou už víš
Pro koho máš v duši rozestláno
a tvé sny a přání jsou ti blíž
Možná ještě spíš a zpod víček ti stéká
chvíle, co se víckrát nevrátí
Každému kdo sám a dlouho čeká
zbývá příchuť sladké závrati
Pak do tvých gest a do očí se vkrádá
Potichu vstoupí do tvých slov a vět
Jenom tam kde láska dlouho strádá
může vykvést její nejkrásnější květ
Když už do své duše vpustíš lásku
nehledej co tě před ní zachrání
Neuslyšíš stejně ani hlásku
uchvátí tě bez varování
Do tvých obrazů pak růžovou ti míchá
Z trní klestí zámek zakletý
Břehy podemílá voda tichá
Nač se bránit – je silnější než ty...
Pak do tvých gest a do očí se vkrádá
Potichu vstoupí do tvých slov a vět
Jenom tam kde láska dlouho strádá
může vykvést její nejkrásnější květ...
Žádné komentáře:
Okomentovat