List

V deníku otáčím další stranu
Možná ho jednou budeš číst
Ze sna se vzbouzím a pak vstanu
Čistý jak nepopsaný list

Jsi bílou stránkou v památníku

Do které toužím malovat

Bez podpisu

Jen slova díků

Za to že smím tě milovat

Stromový sonet

Opřít se o kmen na chvíli
A mlčky zkoušet pochopit
Tu dobu kdy jsme nebyli
Přes propast času zkusit jít

Když slunce stíní listoví

Pocítit sílu kořenů

A ticho možná vypoví

Nám o samotě jeho dnů

Dnů, co jsou jeden jako druhý

Dnů navždy uložených v letokruhy

Dnů po kterých zbude jenom pěna

Kůra je jeho drsnou dlaní

My do čar života vyrýváme na ni

Ve jménu lásky naše jména

Malá říjnová

Když babi léto s úklonou končí
vyloudí nám slunce na tváři  
Možná že tuší že už se loučí 
Vymění tiše říjen za září                                        

Do deště vstáváš do tmy a větru

Ospale narážíš do tichých stěn

Myšlenky balíš do tlustých svetrů

A napůl spící se potácíš ven

Kolotoč skřípe a přece se točí

Jen v láhvi zbývá ti poslední lok

Bičem už práská bláznivý kočí

Za okny míhá se za rokem rok

Od pusy pára a studené uši

Červený nos a za nehty mráz

Jen vůně kávy snad zahřeje duši

Do práce z práce a znovu a zas

 

Kolotoč skřípe a přece se točí

Jen v láhvi zbývá ti poslední lok

Bičem už práská bláznivý kočí

A za okny míhá se za rokem rok

Samota

I když jsou spolu, je sám
Je sama i když je s ním
Schovat se už není kam
I potmě hledají stín

Vždycky když odcházím

V duchu se vracím

Sám sebe nacházím

Tím že se ztrácím

Novoroční

Pomalu končí prosinec
Bez ohňostrojů bez veselí
Za starým rokem spadla klec

Loučí se s hořkým úsměvem

Přinesl, co jsme nechtěli

Tak řekněme mu: čert tě vem

Chceme na tebe zapomenout

Přes všechny věci co se dějí

Náš dnešek slepou vášní veden

Už vyhlíží zas první leden

Toužíme vymanit se z pout

Mluvíme tiše o naději

Zapomenout

Jako nůž ostrá být
Jako šíp umí ranit
Slova zbavená pout
Z kterých nejde se zout

Nejde zpátky je vzít

Nejde zpátky je vrátit

I když shoří jak troud

Nejde zapomenout

Někdy nestačí chtít

Osud nemůžeš zvrátit

Ukaž jak umíš plout

Když tě unáší proud

Dal nás provází stín

Našich nejbližších vin

Kdo chce z místa se hnout

Musí zapomenout

Někdy jak noc a den

lidi můžou se vzdálit

Náhle skončí se sen

A všechno je pryč

Je čas postavit most

A  je čas ten most spálit

Jednou řekneš si dost

A zahodíš klíč

Modlitba

Můj Bože dej mi naději
Ať věci co se nedějí se stanou
Ať srdce plná závějí
ta co už dávno nehřejí zas vzplanou

Ať ještě jednou můžou jiné srdce hřát

Ať pochopí co cítí kdo má rád

A tak tě prosím Bože můj

Ještě aspoň chvíli při mě stůj

Můj Bože dej mi naději

Ať věci co se nedějí se stanou

Ať srdce plná závějí

ta co už dávno nehřejí zas vzplanou

Ať můžem aspoň chvíli zažít mír a klid

Hladové nasytit a žíznivým dát pít

A tak tě prosím Bože můj

Ještě aspoň chvíli při mě stůj